K řízení o dědictví je příslušný soud, v jehož obvodu měl zůstavitel naposledy bydliště, a neměl-li bydliště nebo nelze-li bydliště zjistit, v jehož obvodu měl pobyt, není-li takový soud, je příslušný soud, v jehož obvodu je zůstavitelův majetek (§ 88 odst. 1 písm. k) o.s.ř.).
Soud pověřuje úkony v řízení o dědictví notáře. Notář působí jako tzv. soudní komisař. Činnost notáře se považuje za činnost soudu. Notář provádí úkony v řízení o dědictví za odměnu – viz níže. Notář si nejprve opatřuje údaje o osobách dědiců a dědickém titulu, na jehož základě mají být dědici povoláni k dědění, tzn. zda jsou dědici povoláni ze zákona či na základě poslední vůle zůstavitele. Vychází přitom zpravidla z údajů osoby, která vypravila pohřeb, příp. se obrátí se žádostí o sdělení potřebných údajů na obecní či městský úřad. V rámci předběžného šetření notář také zjišťuje, zda zůstavitel zanechal závěť a její obsah. Vyžaduje-li to obecný zájem nebo důležitý zájem účastníků, učiní notář neodkladná opatření – např. zajistí dědictví soupisem věcí, zakáže výplaty z účtu, svěří věci do úschovy vhodnému schovateli, apod. (§ 175e o.s.ř.). Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může dojít i k prodeji věci. Prodej věci se provede dražbou a výtěžek se zařadí jako aktivum do dědictví. Zvláštním neodkladným opatřením je ustanovení správce dědictví, který činí po dobu dědického řízení úkony nezbytné k uchování majetku náležejícího do dědictví, a to v rozsahu vymezeném soudem (§ 175e odst. 4 o.s.ř.).
Nezanechal-li zůstavitel majetek, soud řízení zastaví. Soud řízení zastaví také tehdy, zanechal-li zůstavitel majetek nepatrné hodnoty. Majetek může vydat tomu, kdo se postaral o pohřeb.
Nedojde-li k zastavení řízení, vyrozumí notář dědice o jejich dědickém právu a o možnosti odmítnout dědictví. Lhůta k odmítnutí dědictví je jeden měsíc a počíná běžet ode dne, kdy byl dědic o možnosti odmítnout dědictví soudem (notářem) vyrozuměn. Lhůta může být prodloužena. Odmítnutí dědictví je neodvolatelný právní úkon.
Účastníky dědického řízení jsou ti, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou zůstavitelovými dědici, a není-li takových osob, stát. Věřitel zůstavitele je účastníkem řízení v případě předluženého dědictví § 175p, v případě, kdy se vypořádává jeho pohledávka, a při likvidaci dědictví (§ 175 o.s.ř.).
Tento článek pokračuje druhou části ""Ocenění majetku v dědictví„:[http://www.pohreb.cz/clanky/?…]“.
Advokátní kancelář Mgr. Ing. Jiří Hora, Brno, www.akhora.cz