Kámen provázel člověka od pradávna. Když objevil jeho tvrdost, stal se mu nástrojem, ale leckteré nástroje prozrazují nám srozumitelný umělecký cit. Mnohé kameny byly i ve své neopracované podobě považovány za posvátné. Ve skalách a na horách byla posvátná místa, tam vyrůstaly svatyně. V jeskyních se skrývala tajemství života.
Od pazourku k opevnění
Tvarované kamenné nástroje naši předkové začali úmyslně využívat nejméně před dvěma miliony let. Rozlomené kameny zůstávaly jediným zdrojem tvrdého a odolného ostří až do doby kolem roku 3200 př.n.l., kdy byly vyrobeny první nástroje z bronzu. Období pozdního paleolitu spadá do poslední doby ledové. Lidé se potřebovali ukrýt před přírodními živly. Jeskyně a kamenné převisy jim poskytovaly vhodná obydlí, do nichž umísťovali další zařízení z kamene, dřeva a kůží.
V době zhruba před deseti tisíci lety, kdy lidé začali měnit způsob svého života a z lovců a sběračů se stávali první zemědělci, nastávala nutnost řešení nových situací. Bylo třeba stavět trvalá a větší obydlí – využíval se opět kámen, spolu se dřevem a hlínou. V této době se začalo se skladováním velkého množství potravin na dlouhou dobu. Bylo tedy nutné tyto potraviny chránit, a to nejen před škůdci, ale i před hladovými cizinci. Proto vznikají opevnění – opět zejména z kamene.
Města pro živé i zesnulé
Začínají se stavět větší a náročnější stavby z kamene. Je využívána síla tažných zvířat.
V letech 4000 až 2500 př. n. l. dochází ve světě z hlediska historického vývoje k významnému posunu – budují se první města. Vesnice se většinou skládaly z několika domů a společné svatyně. Města se však soustřeďují okolo velkých kamenných veřejných budov v čele s monumentálními chrámy.
Monumentálními stavbami z kamene jsou určitě pyramidy v Egyptě. Byly postaveny již před rokem 2500 př.n.l. Mezi více než padesáti pyramidami je největší pyramida Cheopsova (Chufevova). Je vysoká 148 metrů a skládá se z více než dvou milionů kamenných bloků, jejichž průměrná hmotnost je 2,5 tuny (největší až 80 tun).
Ušlechtilý kámen ctí pietu
Neustálé zvyšování schopností řemeslníků, kameníků, architektů a sochařů umožňovalo stavět stále náročnější a honosnější stavby. Druhá polovina 19. a zejména 20. století s sebou přinesly i nové poslání ve využívání kamene jako vhodného kvalitního stavebního materiálu. Moderní dynamická doba přispěla k rozvoji nových druhů staveb jako jsou rozlehlé městské areály, továrny a průmyslové zóny, přehrady, přístavy, železnice, silnice a dálnice.
Je pochopitelné, že ušlechtilý kámen uznáváme dodneška a že jej využíváme všude tam, kde chceme vzbudit pocit jedinečnosti, vážnosti, úcty a samozřejmě i piety. A tak, jako si lidé pro sebe budovali domy a paláce, tak na věčnost odešlým se v různých dobách stavěly hrobky, v našich zemích spíše honosně upravené hroby. Většinou s deskou a náhrobkem, popřípadě kamenným podstavcem, který nesl bustu, sochu, sousoší…
Hrobka je obvyklá v křesťanské, židovské a částečně také islámské tradici pohřbívání, pochází patrně ze staroegyptské kultury, kde se mrtvá těla mumifikovala a uchovávala výhradně v hrobkách, které byly velkými výstavními budovami. Hrobkami faraonů byly monumentální pyramidy. V biblickém období byla hrobka často jeskyně (např. hrobka Ježíše Krista).
Nejoblíbenější je žula
V dnešní době si můžeme pro výrobu hrobky vybrat jak kámen umělý, tak přírodní. Žula, mramor, pískovec, vápenec, travertin, čedič, břidlice, … Přírodní kámen má své osobité, ničím nenahraditelné kouzlo, které je však vykoupeno vyšší cenou. Fyzikálními vlastnostmi jednotlivých druhů přírodního kamene jsou dány možnosti jejich opracování a využití. Krása žuly a mramoru vynikne, jsou-li vyleštěny – proto vítězí. A prvenství žuly je zde dáno její odolností.
Ušlechtilý kámen překonává všechny módní vlny a výstřelky. V místech piety pak v Čechách jsou v njvětší oblibě hlubinné vyvřelé horniny (žula – granit), především černá leštěná žula, z níž vyzařuje klid, elegance, sebevědomí. Většina kamenictví také nabízí žulovou deskovinu, ze které vyrábí pomníky a hrobové díly (rámy, sokly a zákrytové desky). Černou následuje v žebříčku žadavků žula šedá, resp. drobnozrnná leštěná tmavošedá žula. K dalším surovinám patří zejména prachatický diorit, mramor, břidlice, někdy i čedič. Ty nejkvalitnější suroviny se k nám dovážejí, naopak evropskou třídou je zase diorit od Prachatic.
Čím kvalitnější, tím dražší
Pochopitelně, že na místě je otázka po ceně. Ta je samozřejmě odvislá nejen od velikosti a síly desky, ale také od zpracování, přibrušování a následného zdobení. Nicméně na náhrobek z černé žuly si připravte od 25 tisíc výše, za šedou přibližně o tři až pět tisíc méně. Podíváme-li se do ceníků kamenických služeb, přijde urnový hrob z umělého kamen nejméně na 8000 korun, přírodní kámen od 15 000 korun, za jednohrob z terasa dáme od 10 000 korun, za jednohrob ze světlé žuly od 20 000 korun.
Většina českých kamenictví chce 50 procent předpokládané ceny jako zálohu, doba vyhotovení je okolo tří měsíců. Ovšem chcete-li pietní místo, například rodinný hrob, vyzdobit atypicky, musíte většinou počítat i s půlroční výrobní lhůtou.
Nezapomeňte i na další výdaje
Pro informaci ještě dodejme, že s dalšími financemi musíme pamatovat na osazení hrobu. Například potřebujeme podezdívku pod pomník (600 korun za běžný metr), podezdívku pod rámy (400 Kč/bm) , osazení rámu (425 Kč/bm ), osazení rámu (425 Kč/bm), osazení pomníku (537 Kč/bm)…
A také nezapomínejme na nápisy (pro ilustraci uvádíme ceny za písmo 40mm vysoké a síly 5 mm):
- sekané, stříbřené nebo barvené 67 Kč/ks
- sekané, zlacené 90 Kč/ks
- vybarvení, vystříbření písma na leštěných žulách 7 Kč/ks
- vybarvení písma na terasu 13 Kč/ks
- odstranění staré barvy z nápisů 5 Kč/ks
- přezlacení nápisu (23,75 nebo 24 karátů) 50 Kč/ks