Psycholog radí pozůstalým: Důstojný obřad je očistná záležitost

03. 10. 2011, Způsob pohřbu

„To, jak se člověk vyrovnává s těžkou ztrátou, nikdy není kontinuální proces, kde by na začátku byl největší smutek a na konci bylo zapomnění. To je kolísavý proces, který jde nahoru a potom zase dolů a zase nahoru. Tento cyklus musí několikrát proběhnout, a když to neuděláme řízeně, tak to bude propukat samovolně anebo se to bude jen odtlačovat,“ vysvětluje psycholog Jeroným Klimeš. „Když se vám stane nějaké neštěstí, ať už to je úmrtí někoho blízkého, rozvod nebo třeba autohavárie, tak vždycky máte periody, kdy vám to leze do hlavy, mozek to zpracovává a potom zase odsouvá, dělá jinou práci a zase to zpracovává. Lidé, kteří se snaží za každou cenu vytlačit takové vzpomínky, je potom mají nakonec ještě silnější, protože ty vzpomínky mají takovou sílu, kolik emocí do nich investujete.“

Podle Klimeše není hlavní funkcí pohřbu ani tak rozloučení se zemřelým, ale určité odříznutí se od vzpomínky na něj a její bezpečné zakonzervování. „Do hlavy se natáhnou všechny emoce a znovu se vše kolektivně prožije. Dojde k odžití i všech nevyřčených věcí, lidi si třeba uvědomí, co všechno si chtěli a nestihli se zemřelým říct. Zemřelý člověk se zpřítomní a zakonzervuje se v hlavě. To je to velké vypětí – a po něm jdou opět emoce dolů,“ dodává psycholog.

Hlavním důvodem, proč se Češi ve velké míře dobrovolně vzdali blahodárných účinků pohřebních obřadů, a stali se tak přinejmenším evropskou raritou, je vytlačení tradičních, v českých zemích hlavně katolických církevních rituálů, které jinde v Evropě představují standardní způsob rozloučení se zemřelým. „Je to jednoznačně dáno sekularizací a také tím, že tady za komunistického režimu vznikla nějaká forma světského rituálu, který, jak já se domnívám, současné společnosti nevyhovuje. Ovšem pohřební služby někdy nejsou schopny nabídnout nějakou přijatelnější alternativu,“ domnívá se antropoložka Nešporová.

„V minulém období byl pohřeb žehem podporován ze strany státu jako určitá konkurence církevního pohřbu. Režim prostě viděl v občanských řečnících, kteří obvykle v krematoriích hovořili, protiváhu katolickým kněžím,“ říká předseda Sdružení pohřebnictví v ČR a současně ředitel Pohřebního ústavu hlavního města Prahy Julius Mlčoch. Nahrazování církevního obřadu obřadem civilním nebo žádným přitom postupovalo jen relativně pomalu. Ještě v roce 1955 bylo celých 75 procent obřadů katolických a v roce 1978 se církev postarala o rozloučení s 39 procenty zemřelých.

Nahrazení tradiční formy pohřbu kremací a ateizace společnosti ovšem ještě zcela nevysvětlují českou raritu pohřbívání bez obřadu. Podle Mlčocha tu významnou roli hraje také otázka finanční. „Důvodem může být třeba kupní síla obyvatelstva. A lidé u nás nepokládají pohřeb za dobrou investici: pokud mají například vydat dvacet tisíc za pohřeb někoho blízkého, nebo za stejné peníze raději jet na dovolenou, většinou vyhrává ta druhá možnost,“ podotýká Mlčoch.

„Čím plnější máte život, tím méně se bojíte smrti. V bibli a jiných starých knihách se třeba píše: Zemřel stár, syt svých dnů. To znamená, že si dal životní úkol a naplnil ho. Věděl, že má zabezpečenou rodinu, má za sebou své dílo a mohl si říct: Udělal jsem na tomto světě kus práce. Když tohle o sobě nemůžete říct, když máte pocit, že jste byl jen velká šrotovačka papíru, nebo když na smrtelné posteli přemýšlíte o svých dvou neurotických, dvakrát rozvedených dětech, které na vás kašlou, tak máte pocit ohromné životní křivdy,“ shrnuje Klimeš. „Lidé, kteří nevědí, jak žít, neumějí ani umřít. Nevíme si rady se smrtí blízkých, protože si ji nedovedeme představit ani sami u sebe.“

Ladislav Lhotský s použitím rozhovorů Miloše Cihelky pro LN

Dotazy z poradny

Otázka - Odmitnuti pohrbu do zeme vcetne smutecniho obradu

Dobry den, zemrela mi nahle maminka, ktera zila sama v byte. Bohuzel byla nalezen az dva dny po smrti. Byla narizena pitva a do dokonceni pitvy ubehlo dalsich 5dni a pohrebni sluzba nam odmitla...

, 01.11.2022
Odpověď

Dobrý den. Ze strany pohřební služby kterou jste oslovila, je to jeden velký nesmysl. Doporučuji oslovit jinou pohřební službu. Jaroslav Mangl-předseda Asociace

Jaroslav Mangl
Otázka - Společnost přátel žehu

Dobrý den, moje matka je od roku 1992 členkou Společnosti přátel žehu. Můžete mi prosím sdělit, zda tato společnost ještě existuje, popř. na koho se v této věci obrátit. Předem děkuji za odpověď....

, 11.02.2022
Odpověď

Dobrý den paní Moučková. Telefon a Spolek přátel žehu zde: 221 890 120. Jaroslav Mangl - předseda Asociace

Jaroslav Mangl
Zobrazit celou poradnu
Pohřební a kremační ústav Elpis. Jeden z nejstarších rodinných pohřebních ústavů v Praze a Středočeském kraji. www.KREMATORIUM.cz -Koncesovaný pohřební a kremační ústav -Koncese pro sjednávání pohřbů a pohřbení -Koncese pro kremační služby -Oprávnění pro hřbitovní práce -Oprávnění pro vyšší hygienické zaopatření lidských pozůstatků -Oprávnění pro transport zemřelých -Oprávnění pro mezinárodní transporty zemřelých - repatriace -Smuteční květiny a tisk stuh -Prodej a servis hřbitovních náhrobků Cenově dostupný s vysokou kvalitou pohřebních služeb. Ceny pohřbů na www.krematorium.cz

O nás

Pohreb.cz Vám poradí se vším, co je potřeba zařídit, když zemře milovaná osoba a je potřeba zorganizovat pohřeb. Připravili jsme přehledného průvodce krok za krokem, který Vám pomůže naplánovat pohřeb, objednat prověřenou pohřební službu i kamenictví a zajistit i případnou psychickou podporu.

 

více

Vyhledávání

Inzerce

  • poptávka
  • nabídka
vstup
Obchodní podmínky | Mapa stránek

Máte-li zájem o reklamu na www.pohreb.cz, ať již jste pohřební služba, kamenictví, případně jiná společnost spojená s pohřebnictvím, pište na obchod@pohreb.cz. Provozovatel stránek není pohřební služba a ani neodpovídá za obsah a dostupnost stránek, které jsou provozovány pod jednotlivými odkazy. Kontrola jejich náplně a provoz jsou plně v kompetenci jejich majitelů.
Položky Označené jako "Další možnosti z kraje" případně "Další možnosti z okresu" jsou placenou službou.

Změnit cookie preference