Válečný hrob

Dobrý den, dovolujeme si obrátit se na Vás s prosbou o pomoc při objasnění situace týkající se vlastnictví válečných hrobů. Ve městě Chrudim byla v roce 1915 zřízena c.k. pozorovací stanice pro raněné a nemocné vojíny. Zemřelí z tohoto „lazaretu“ byli pohřbíváni na místních hřbitovech. O veškeré hřbitovy na území města se stará město Chrudim prostřednictvím Technických služeb Chrudim 2000 spol. s r.o. Vzhledem ke skutečnosti, že vojenská část hřbitova u sv. Kříže, kde je pohřbeno 239 vojáků, je ve špatném stavu, zvažovalo město Chrudim podání žádosti o poskytnutí dotace na Ministerstvo obrany ČR (dále jen MO) a k následné rekonstrukci. V rámci těchto činností však bylo zjištěno, že MO poskytuje dotaci pouze vlastníkovi hrobu. Pokud vlastník hrobu není vlastníkem pozemku, stačí pak písemný souhlas vlastníka pozemku s válečným hrobem. S ohledem na tuto skutečnost jsme se snažili zjistit, kdo by u předmětných válečných hrobů jako vlastník mohl vystupovat, a to i ve spolupráci se Státním okresním archivem v Chrudimi. V souladu s ustanovením § 2 odst. 1 zákona č. 122/2004 Sb., o válečných hrobech a pietních místech, ve znění pozdějších předpisů, se válečným hrobem rozumí i místo, kde jsou pohřbeny ostatky osob (bez návaznosti na existenci hrobového zařízení, pomníku apod.). Dále v souladu s ustanovením § 3 odst. 1 téhož zákona péči o válečný hrob zabezpečuje jeho vlastník a pokud není znám, pak vlastník nemovitosti, na níž je válečný hrob umístěn. Pozemek, na kterém se nachází hřbitov u sv. Kříže v Chrudimi, kde jeho část tvoří vojenské rovy, je majetkem Římskokatolické farnosti - arciděkanství Chrudim. Podařilo se nám nalézt dokumenty týkající se údržby těchto hrobů, jsou zde hlášení o počtu pohřbených vojáků a jmenné seznamy pohřbených. Z těchto dokumentů víme, že o vojenskou část hřbitova se starala nejdříve Posádková správa v Chrudimi, poté Četnická stanice v Chrudimi a následně SNB Okresní velitelství v Chrudimi. Nikde jsme se ale nenašli doklady o tom, komu tedy hroby patří. Pouze na okraj lze uvést, že v tomto případě naše právní oddělení zastává názor, že v případě, kdy je válečný hrob tvořen jen hrobovým místem s uloženými ostatky (jedná se pouze o louku s navršenými kopci hlíny, zarostlé travou), nelze toto považovat za věc samostatnou a za vlastníka hrobu by ve smyslu zákona o válečných hrobech bylo nutno považovat vlastníka pozemku, na němž se válečný hrob nachází. Děkujeme Vám za jakýkoli názor k výše uvedenému. S pozdravem D. Půlpánová