Lze stále projevit závazný nesouhlas s pitvou mimo obligatorní případy?
Dobrý den,
s Novým občanským zákoníkem se objevila možnost závazně vyjádřit nesouhlas s provedením pitvy (§ 115), nicméně toto ustanovení bylo zrušeno. Pouze v § 113 obč. zák. se stanoví, že člověk má právo rohodnout, jak bude naloženo s jeho tělem po smrti. Spadá do toho i vyjádření nesouhlasu s provedením pitvy (v případech, kdy lékař pitvu může nařídit) mimo obligatorní případy, kdy se pitva nařizuje ze zákona?
Praha 8, 15.06.2026
Jaroslav Mangl, 15.06.2026
Dobrý den,
Vaše otázka míří do oblasti, která byla při rekodifikaci občanského práva skutečně předmětem odborných diskusí.
Je pravda, že původní znění nového občanského zákoníku obsahovalo v § 115 možnost člověka vyslovit za života nesouhlas s pitvou. Toto ustanovení však bylo ještě před nabytím účinnosti zákona zrušeno a do současné právní úpravy se nedostalo.
V současnosti občanský zákoník v § 113 stanoví:
„Člověk má právo rozhodnout, jak bude po jeho smrti naloženo s jeho tělem.“
Toto ustanovení se však obecně vykládá především ve vztahu k pohřbení, kremaci, darování těla pro vědecké nebo výukové účely, případně k jiným způsobům nakládání s lidskými ostatky po smrti.
Samo o sobě nezakládá právo závazně zakázat provedení zdravotní pitvy.
Problematiku pitev upravuje především zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Ten rozlišuje několik druhů pitev, zejména:
patologické pitvy,
zdravotní pitvy,
soudní pitvy,
anatomické pitvy.
U některých pitev zákon umožňuje jejich neprovedení, pokud jsou splněny stanovené podmínky. Rozhodnutí však není ponecháno na vůli zemřelého ani jeho rodiny, ale příslušnému poskytovateli zdravotních služeb nebo lékaři.
Jiná situace je u pitev povinných ze zákona. Typicky jde o soudní pitvy nařízené v souvislosti s trestním řízením nebo některé případy úmrtí, kdy je třeba zjistit příčinu smrti. V těchto situacích nemůže vůle zemřelého ani pozůstalých provedení pitvy vyloučit.
Převládající právní názor proto dnes je, že obecné právo člověka rozhodnout o nakládání se svým tělem po smrti podle § 113 občanského zákoníku nelze vykládat jako právně závazný zákaz pitvy. Takové oprávnění by muselo být výslovně stanoveno zvláštním zákonem, což současná právní úprava neobsahuje.
Jinými slovy: člověk může za života vyjádřit své přání, aby pitva nebyla provedena, avšak toto přání není pro poskytovatele zdravotních služeb právně závazné. O provedení či neprovedení pitvy se rozhoduje podle podmínek stanovených zákonem o zdravotních službách.
S pozdravem
Poradna Pohřeb.cz
Vaše otázka míří do oblasti, která byla při rekodifikaci občanského práva skutečně předmětem odborných diskusí.
Je pravda, že původní znění nového občanského zákoníku obsahovalo v § 115 možnost člověka vyslovit za života nesouhlas s pitvou. Toto ustanovení však bylo ještě před nabytím účinnosti zákona zrušeno a do současné právní úpravy se nedostalo.
V současnosti občanský zákoník v § 113 stanoví:
„Člověk má právo rozhodnout, jak bude po jeho smrti naloženo s jeho tělem.“
Toto ustanovení se však obecně vykládá především ve vztahu k pohřbení, kremaci, darování těla pro vědecké nebo výukové účely, případně k jiným způsobům nakládání s lidskými ostatky po smrti.
Samo o sobě nezakládá právo závazně zakázat provedení zdravotní pitvy.
Problematiku pitev upravuje především zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Ten rozlišuje několik druhů pitev, zejména:
patologické pitvy,
zdravotní pitvy,
soudní pitvy,
anatomické pitvy.
U některých pitev zákon umožňuje jejich neprovedení, pokud jsou splněny stanovené podmínky. Rozhodnutí však není ponecháno na vůli zemřelého ani jeho rodiny, ale příslušnému poskytovateli zdravotních služeb nebo lékaři.
Jiná situace je u pitev povinných ze zákona. Typicky jde o soudní pitvy nařízené v souvislosti s trestním řízením nebo některé případy úmrtí, kdy je třeba zjistit příčinu smrti. V těchto situacích nemůže vůle zemřelého ani pozůstalých provedení pitvy vyloučit.
Převládající právní názor proto dnes je, že obecné právo člověka rozhodnout o nakládání se svým tělem po smrti podle § 113 občanského zákoníku nelze vykládat jako právně závazný zákaz pitvy. Takové oprávnění by muselo být výslovně stanoveno zvláštním zákonem, což současná právní úprava neobsahuje.
Jinými slovy: člověk může za života vyjádřit své přání, aby pitva nebyla provedena, avšak toto přání není pro poskytovatele zdravotních služeb právně závazné. O provedení či neprovedení pitvy se rozhoduje podle podmínek stanovených zákonem o zdravotních službách.
S pozdravem
Poradna Pohřeb.cz
Nejnovější v poradně
Převoz Na a z pitvy
Dobrý den, rada bych se zeptala na otázku ohledně převozu na a z pitvy účtované pojišťovnou. Pojišťovna proplácí cestu podle Příkazu z místa úmrtí na pitvu, a z pitvy do místa pohřbeni. Zajímá mě cesta k místu úmrtí ze základny odkud PS vyjíždí, kdo toho…
Česká Lípa, 02.07.2026
Kdo nám řekne výsledky nařízené pitvy
Dobrý den, před dvěma dny mi zemřel náhle bratr,doma byla nařízená pitva.Ted nevíme kdo a jak nám dá vědět výsledky pitvy.A za jak dlouho můžeme začít řešit pohřeb.
Most, 23.03.2026
Převoz na pitvu
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, kdo hradí převoz na pitvu cizinci(PL). Zemřel přirozenou smrtí na dálnici. Lékař ho poslal na pitvu. Na převozáku je kód pojišťovny 999. Kdo nám zaplatí převoz? Nevím o tom člověku nic a jediné, co mám v ruce je Příkaz…
Prostějov, 27.02.2026
Máte také dotaz?
Než požádáte o radu, prosím přečtěte si odpovědi v naší poradně, podívejte se na odborné články, prohlédněte si například výčet pohřebních služeb, či kamenictví. Pokud jste odpověď nenašli, budeme se těšit na Vaše otázky.
Poradna na Pohřeb.cz
Téma
- Vše
Sponzoři
Nejlevnější pohřeb
www.prazskapohrebnisluzba.cz
Levný pohřeb bez obřadu s kremací včetně veškerých pohřebních úkonů...
On-line sjednání pohřbu
www.krematorium.cz
Sjednejte obřad on-line podle svých představ a za zvýhodněnou cenu.