Dobrý den,chtěl bych se na vás obrátit s touto otázkou.Více jak po 20 letech jsem se dozvěděl o ůmrtí tehdy velmi mladé dívky,která je z mého okolí a kterou jsem znal vlastně jen od vidění,ale často jsme se ve městě potkávali,ovšem nikdy jsem s ní nijak nekomunikoval,takže jsme se vlastně neznali,byli jsme tehdy skoro stejně staří(20let),ovšem poté jsem jí již potkávat přestal a ztratila se mě z dohledu,ale nikdy jsem nevěděl,že je to z toho důvodu,že zemřela,proč se tak stalo nevím.Nyní po letech jsem vlastně náhodou zjistil,kde je pohřbena a rád bych jí na toto místo umístil alespoň nějakou drobnost jako výraz vzpomínky na ní.Ale nerad bych,aby to bylo bez svolení jejích příbuzných,tedy jejích rodičů,kteří ještě stále žijí.Myslíte si,že by bylo vhodné je nějak kontaktovat a o toto svolení je požádat?Nejsem si právě jistý zda by to pochopili a jak bych jim to vysvětlil,ke všemu je to již velmi dlouhá doba,více než 20 let a nechci otevírat staré rány,ale na druhou stranu bych za to byl moc rád,pokud bych měl možnost na památeční místo vzpomínkový předmět umístit.Děkuji předem za vaši odpověď.
Teplice, 26.02.2024
Dobrý den,
chápu Vaše pochybnosti i osobní motivaci, proč byste rád na hrob této dívky umístil vzpomínkový předmět, a současně obavu, zda by to nebylo vůči její rodině nevhodné či bez jejich souhlasu zraňující. Je to jemná, velmi lidská situace. Níže proto několik postřehů a možných přístupů:
1. Kdy je vhodné rodinu kontaktovat
1. Pokud rodinu znáte aspoň okrajově nebo máte někoho, kdo se s ní stýká, může být lepší cestou zkusit se nenápadně informovat, zda by takové gesto brali jako hezkou pietní vzpomínku, či zda by to mohlo být vnímáno rozpačitě nebo bolestně.
2. Pokud se s rodinou neznáte vůbec a nemáte, jak je citlivě kontaktovat (např. přes společné známé), vyloženě jim napsat či zavolat a „chladně“ žádat o svolení by mohlo působit neobratně. Mohli by se zaleknout, proč se najednou po dvaceti letech objevuje někdo, kdo jejich dceru vlastně osobně neznal.
3. Jste-li rozhodnutý jejich souhlas mít, pak nejohleduplnějším způsobem je poslat rodině velmi citlivě formulovaný dopis (třeba i e-mail, pokud máte kontakt), kde vysvětlíte, že jste se o úmrtí dozvěděl až po letech, stále na ni máte vzpomínku a chtěl byste jen nenápadně projevit úctu. Přiznat, že si uvědomujete, jak citlivé to je, a pokud si nepřejí, abyste cokoliv na hrob umisťoval, plně to respektujete.
2. Co dělat, pokud rodinu nekontaktujete
• Na většině hřbitovů nebývá obecně zakázáno položit drobný předmět či kytičku i na hrob, který Vám nepatří, pokud je to v mezích piety a nikoho to neobtěžuje (třeba zabírání místa či poškození cizí dekorace).
• Často se stává, že kolemjdoucí nechají na anonymních hrobech kamínek, svíčku či malý symbol bez kontaktu s rodinou.
• Nevýhodou je, že pokud rodina pravidelně hrob navštěvuje, může je to buď potěšit („je hezké, že na ni někdo vzpomněl“), nebo zaskočit („kdo sem dal tento předmět a proč?“).
3. Jak rodina může reagovat
• Citlivé rodiny: Mohou být rády, že někdo po tolika letech na jejich dceru myslí. Někdy to i pomůže, že vidí, že nezůstala v paměti jen jim.
• Rodiny, jež se s tragédií těžko srovnávají: Mohou reakci cizí osoby vnímat bolestně, zvlášť pokud dceru vlastně neznala a informace přišly pozdě. Mohou se cítit dotčeně, že se někdo „vrtá ve staré ráně“.
Obě varianty jsou možné a nedá se jednoznačně předpovědět, kterou cestou se to vyvine.
4. Možné řešení kompromisem
• Malý, nenápadný symbol (kytička, kamínek, drobná figurka) necháte na hrobě – je to zcela pietní a nevzbuzuje příliš pozornosti. Nezatěžujete rodinu souhlasem, ale zároveň uctíte její památku.
• Pokud by rodina o předmětu věděla a chtěla ho odstranit, má na to jako nájemce hrobového místa právo. Bude-li jim to vadit, tak ho odstraní. Jestliže jim to nevadí, nechají ho tam, nebo ho vezmou jako projev úcty.
5. Doporučení k rozhodnutí
1. Zvážit, jak osobní a intenzivní je Vaše potřeba projevit úctu. Pokud cítíte silné přání být k rodině maximálně ohleduplný, zkuste opatrně najít cestu je kontaktovat (přes společné známé, jemným dopisem).
2. Pokud je kontaktování rodiny komplikované, a vy se bojíte, že by to mohlo působit více škody než užitku, můžete na hrob umístit malou vzpomínku (např. malý kamínek s motivem, květinu, symbol). Nepůsobí to nápadně, nepřipomíná to tragédii agresivně, ale Vy projevíte své gesto.
3. Pokud by se Vám rodina nakonec ozvala a nebyla by ráda, nezbývá než to akceptovat.
Závěrem
Neexistuje univerzální jednoznačná „správná“ cesta. Je to o Vašem citu a odhadu, jak rodina může reagovat. Pokud Vám jde v první řadě o to, být k nim ohleduplný, je legitimní se předem jemně zeptat (třeba formou písemného vzkazu). Pokud je to příliš složité, v praxi většina lidí položí malou nenápadnou drobnost na hrob, aniž by to projednala s pozůstalými, a zachová tak pietu i ohleduplnost.
Přeji, ať se Vám podaří tuto situaci vyřešit citlivě a uctivě ke vzpomínce na dívku i k jejím rodičům.