dodatečné dědictví

Otec zemřel v r. 1977 ve věku 53 let. Dědictví proběhlo bez problémů. Dědili jsme tři děti a matka, která zemřela v r. 2001. Dnes jsme mi tři děti už důchodci. V r. 2004 jsme se ale z Katastrálního úřadu, kde potřebovali opravit chybu, dozvěděli, že jako mladý kluk si s třemi kamarády koupil pozemek cca 400 m2 , který nebyl předmětem dědictví, protože se o tom nevědělo. Dnes mi přišlo předvolání k notáři, ve věci dodatečného dědictví po otci. Předpokládám, že i zbývající kamarádi mého otce jsou zřejmě po smrti, jejich děti neznáme. Ale na pozemky mají stejný nárok jako my. Přiznáme-li dědictví našeho podílu, získáme pár metrů, které nebudeme moci nijak využít (nejsme místní) ani prodat (je nás hodně dědiců a navíc se neznáme), ani s tím nic udělat ( nevěděli bychom, která část pozemku je vlastně naše). Přijmeme-li dědictví tak ale musíme přiznat majetek, platit daně, poplatky, případně dluhy, které s tím mohou být spojeny. O co mi jde? Musíme se dostavit na předvolání o dodatečném dědictví, které nebylo námi vyvoláno – vyvolala je notářka bez našeho vědomí. A hlavně musíme ji zaplatit náklady které s tím má- tj. 1500 Kč. Shrnu dotaz. Nejde obejít toto přiznání dodatečného dědictví a ušetřit 1500 Kč případně další poplatky a náklady spojené s cestou, telefonováním. Jsme už důchodci a proto je pro mě jasné, když nic nezízkám, proč musím platit právníkům. Nevím, jestli jsem se srozumitelně vyjádřila o co mi jde. Chci se vyhnout platbě za něco co nechci a o co jsem nežádala. Je to nějak právně ošetřeno? Mám vůbec na něco nárok? Věřím, že se mi ozvete. Jinak mám ale pocit, že důchodci už dávno přestali jako lidi naši společnost zajímat. Možná jen jako v tomto případě, že z nás může ještě někdo něco získat. Moc děkuji za odpověď. Javorová Iva