Z historie pohřbu žehem II.

První soutěž na projekt krematoria v Praze zorganizovala Společnost pro spalování mrtvol v r. 1902. Podmínky k soutěži vypracoval vrchní městský hygienik ing. Čížek. Zasláno bylo pouze pět návrhů a uděleny dvě druhé ceny: Pavlu Janákovi a Janu Šachlovi. Návrh Pavla Janáka, tehdy dvacetiletého studenta Českého vysokého učení technického, pohybující se mezi doznívajícím historismem a modernou, byl v r. 1904 přepracován.V té době společnost pronajala pozemek před obecním hřbitovem na Olšanech. Ani tento návrh však nedošel k realizaci, neboť Okresní hejtmanství v Žižkově zamítlo živnostenské povolení ke spalování mrtvol.

Po XIV. Světovém kongresu Volné myšlenky uskutečněném v r. 1907 v Praze byl r. 1909 ustanoven jako samostatná sekce tohoto sdružení Krematorium – spolek pro spalování mrtvých. Úzké spojení s anarchisticky zaměřenou Volnou myšlenkou nenechává na pochybách, že v počátcích nešlo jen o prosazování idejí novodobého spalování. Dokladem může být samotná osobnost divadelního režiséra Jaroslava Kvapila, tehdejšího předsedy spolku (člen protihabsburského odboje, mafián, velmistr lóže Jan Ámos Komenský ad.). Po ustanovení Československé republiky se Kvapil stává členem Ústavodárného shromáždění, kde prosazuje uzákonění pohřbu žehem (tzv. „LEX KVAPIL“ schválen v r. 1919).

Do období před 1. sv. válkou spadá ideová soutěž na návrh nového hřbitova v Praze z r. 1912, která počítala i s vybudováním krematoria. V soutěži získal první cenu návrh Richarda ryt. Klenky z Vlastimilů. Mezi nejvyspělejší projekty patřily návrhy modernistů Jaroslava Rösslera, Antonína Engla a Otakara Novotného. Z jinak velkorysého plánu však opět sešlo. Z r. 1912 pochází také Hofmanův projekt pro Ďáblice, který obsahoval pravděpodobně i expresionisticky řešené krematorium. Pro nedostatek prostředků však byla z celého projektu realizována pouze zeď a vedlejší brána (1912–14).

V r. 1919 se druhým předsedou spolku stává ing. František Mencl (1879–1960), stavební rada hl. m. Prahy a odborník na mostní stavitelství. Také jeho cesta do spolku vedla přes Volnou myšlenku. S jeho osobou se dostal do kremačního hnutí renomovaný stavební specialista, který bděl téměř nad každou soutěží a stavbou. Píše odborné stati a články o architektuře krematorií, v r. 1919 vydává spis Evropská krematoria, kde publikuje veškeré dostupné informace o tomto stavebním typu. Přichází s plánem soustavného budování českých krematorií na principu půjček obcím na nižší úrok. Stará se o pořádání veřejných výstav a vykonává přednášky po celé republice, je rovněž jedním z iniciátorů mezinárodní organizace, která byla pod názvem Mezinárodní kremační federace ustanovena v Londýně.

pokračování je zde: http://www.pohreb.cz/clanky/?…

-lal-