Martina Hráská - zakladatelka spolku Dlouhá cesta

Představte nám, prosím, stručně Vaši organizaci.

Posláním naší organizace Dlouhá cesta je psychická a praktická podpora pozůstalých rodičů a dalších členů rodiny, kteří se vyrovnávají s úmrtím dítěte v jakémkoliv věku a z jakékoliv příčiny. Bylo založeno v roce 2005 s myšlenkou iniciovat vzájemnou podporu lidí, které spojuje stejný příběh. Z jejich iniciativy a podnětů vznikla většina projektů a aktivit, kterými se v současné době zabýváme. Pořádáme rekondiční víkendy, máme dobrovolnický program Nejste sami, podílíme se na přestavbě sourozeneckých pokojíčků, pořádáme besedy a semináře s cílem zlepšení komunikace po ztrátě dítěte.

Jak jste se dostala k péči o umírající a pomoci pozůstalým?

K péči o pozůstalé rodiče jsme se dostala díky svému osobnímu příběhu. Po smrti syna Ondry jsem chtěla energii, kterou jsem už nemohla věnovat jemu, zaměřit na něco smysluplného. Na něco, co by s ním bylo nějakým způsobem spojeno. Zpočátku bylo přemýšlení o pomoci druhým především autoterapií, která díky podpoře a pozitivní odezvě z řad ostatních rodičů přešla do založení Dlouhé cesty. Ta dnes pomáhá stovkám rodičů.

Co Vás u ní drží a naplňuje?

U této činnosti mě drží její poslání, které je výzvou. Nejen pro mě, ale i pro společnost.

Naplňuje mě přátelství a setkávání s lidmi, kteří mají podobný příběh. Ale i s těmi, kteří nám pomáhají a podporují nás.

Které zdravotní pojišťovny, pokud některé vůbec, Vám nejvíc vycházejí vstříc? A čím si to vysvětlujete?

Se ZP nespolupracujeme.

Jak doporučujete připravit se na úmrtí?

V tomto směru si netroufám něco obecně doporučovat, naše aktivity se vztahují především na oblast podpory post finem. Mé osobní doporučení je nebát se získávat informace a ptát se na to, co chceme a potřebujeme vědět.

Co byste doporučila rodičům, kterým se narodí mrtvé dítě?

Aby jeho příchod na svět dokázali přijmout s láskou a vděčností a aby se neobávali se s ním důstojně rozloučit.

Pohřeb s obřadem, nebo pohřeb bez obřadu?

Rozloučení může mít mnoho forem – pohřební obřad vnímám je jednu z nich.  V každém případě by smuteční obřad nebo nějaký rituál osobního rozloučení neměl chybět.

Co byste ocenila ze strany pohřebních služeb?

Aktivnější spolupráci s podpůrnými organizacemi a službami a  předávání kontaktů na ně. A větší porozumění k přáním pozůstalých rodičů při přípravě pohřbu.

Co by Vám pomohlo ze strany zdravotnických zařízení?

 Více důstojného  prostoru, času, klidu a někdy i empatie ve chvíli, kdy zemře dítě. Předávání informací, co rodiče čeká, případně kam se mohou obrátit.

Co byste závěrem chtěla sdělit čtenářům www.pohreb.cz?

Buďte na sebe hodní a laskaví. Věnujte více času svým blízkým, zejména svým dětem. Jejich život je stejně křehký, jako život dospělého člověka.

Otázky sestavil: Ing. Aleš Pektor, www.pohreb.cz