Volno na pohřeb – v jakých případech na něj máte nárok?

Jak se ale posuzují případy, kdy zaměstnanec obstarává pohřeb pro některého z rodičů své manželky/ manžela či druha/družky? Máte nárok na volno na pohřeb i v případě, že se jedná pouze o rozptyl? Jak se dokládá obstarání pohřbu? Na tyto i jiné otázky si odpovíme v následujících odstavcích.

Volno na pohřeb pro rodiče manželky či manžela

Pokud zaměstnanec vypravuje pohřeb některému z rodičů své manželky (manžela, druha, družky), potom se v tomto případě nejedná o pohřeb rodičů zaměstnance a zaměstnanec má právo pouze na jeden den placeného volna na pohřeb. Pokud by zaměstnanec požadoval nárok na pohřeb včetně jeho obstarání, musel by doložit např. čestným prohlášení, že zemřelá osoba s ním žila ve společné domácnosti a to i v případě, že by se jednalo o velice krátkou dobu (např. z důvodu péče o nemocného apod.). Pokud jste tím, kdo pohřeb obstarává, potom tuto skutečnost svému zaměstnavateli dokládáte potvrzením pohřební služby, krematoria apod.

Platí rozptyl za pohřeb? Máte pro něj nárok na volno?

Pokud budeme vycházet ze zákona o pohřebnictví (č. 256/2001 Sb.), potom se pohřbem rozumí uložení lidských ostatků do hrobu či hrobky nebo jejich zpopelnění v krematoriu. O rozptylu jako takovém, zákon nehovoří. Ovšem pokud je rozptyl či jiná forma uložení urny do hrobu spojená se společným rozloučením osob, může zaměstnavatel toto rozloučení považovat za pohřeb a v tom případě Vám vzniká nárok na placené volno. Ovšem pozor – pokud by zaměstnanec požadoval po rozloučení v krematoriu ještě volno na rozptyl, nemůže se tohoto volna automaticky domáhat. Ze zákona má zaměstnanec nárok na volno na pohřeb pouze jednou a záleží pouze na benevolenci zaměstnavatele, zda další den volna zaměstnanci umožní.

Pohřeb spoluzaměstnance

Pokud Vám zemřel spolupracovník a Vy byste se s ním rádi naposledy rozloučili, tak i Vy máte nárok na volno na pohřeb s náhradou mzdy. Ovšem za předpokladu, že Vás zaměstnavatel určil jako účastníka pohřbu. V případě úmrtí zaměstnance totiž sám zaměstnavatel určuje zaměstnance, kteří se pohřbu účastní a to pouze na dobu nezbytně nutnou, nejvýše však 1 den.

Nárok na volno a případnou náhradu mzdy jasně definuje nařízení vlády č. 590/2006Sb. Podle tohoto nařízení je pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu poskytováno v rozsahu dvou či jednoho dne, a to v závislosti na Vašem vztahu k zemřelé osobě.

Dva dny pracovního volna Vám přísluší v případě, že Vám zemřel manžel, druh nebo dítě, přičemž máte dále nárok ještě na další volný den pro účast na pohřbu této osoby. Jeden den volna získáváte ze zákona v případě, že se účastníte pohřbu svého rodiče či sourozence, rodiče či sourozence svého manžela nebo v případě, že zemřelou osobou je manžela Vašeho dítěte či sourozence. Pokud jste to zároveň Vy, kdo pohřeb zařizuje, máte nárok na další den pracovního volna navíc.

Nařízení dále uvádí, že volno získáte také k účasti na pohřbu svého prarodiče nebo vnuka, případně prarodiče svého manžela, a to na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den. Tuto nezbytně nutnou dobu lze chápat jako dobu, kterou budete potřebovat k dopravě na místo konání pohřbu a zpět a k účasti na pohřbu.

V případě úmrtí jiných členů rodiny, než je zmíněno v nařízení, např. strýců, prarodičů či synovců, nárok na volno nemáte, leda byste s těmito osobami bydleli ve stejné domácnosti. V případě osob, s nimiž sdílíte v době úmrtí jednu domácnost, totiž vyvstává ze zákona nárok na jeden den volna, případně dva dny, jste-li zařizovatelem pohřbu Vy sami. Pokud tedy zařizujete pohřeb pro například pro svou tetu, se kterou nežijete ve společné domácnosti, nemáte ze zákona nárok na pracovní volno ani na účast na pohřbu ani na jeho zařízení.