Nacházíte se zde: Úvod Články Pohřební služby Skončila dlouholetá nezákonná praxe?
Skončila dlouholetá nezákonná praxe?

Repatriace lidských pozůstatků a celní řízení. Skončila dlouholetá nezákonná praxe?
Převoz lidských pozůstatků mezi státy je mimořádně citlivou a odborně náročnou součástí pohřebnictví. Přesto se podle nových informací ukazuje, že v České republice mohlo po řadu let docházet k postupům, které byly v rozporu s platnými právními předpisy České republiky i Evropské unie.
Na problematiku nyní veřejně upozornil právník a odborník na mezinárodní repatriace JUDr. Mgr. Petr Rambousek, který rozeslal odborné stanovisko subjektům působícím v oblasti leteckých přeprav, handlingu a pohřebních služeb.
Lidské pozůstatky nejsou zboží
Základní právní otázkou celé problematiky je skutečnost, zda lidské pozůstatky podléhají celnímu řízení a celnímu dohledu.
Podle českého občanského zákoníku ani podle evropského celního kodexu nejsou lidské pozůstatky zbožím. Český právní řád výslovně stanoví, že lidské tělo ani jeho části nejsou věcí v právním smyslu.
Na převoz zesnulých se proto vztahují především
- hygienické předpisy,
- zákon o pohřebnictví,
- mezinárodní smlouvy upravující převoz mrtvých těl,
- nikoliv standardní celní režim určený pro obchodní zboží.
Klíčovou roli zde hraje zejména
- Berlínská úmluva o přepravě mrtvol z roku 1937,
- Štrasburská dohoda o převozu těl zemřelých z roku 1973,
- § 9 odst. 2 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví.
Právě tyto předpisy stanovují, že kontrola rakve a její úřední uzavření probíhá u krajské hygienické stanice, která následně vydává potřebné dokumenty včetně tzv. umrlčího pasu.
Kauza z pražského letiště
Podnětem k celé diskusi se stal konkrétní případ repatriace zesnulého cizince z České republiky do zahraničí v květnu 2023.
Podle zveřejněných informací byla rakev se zinkovou vložkou, filtrem a kompletní dokumentací řádně připravena k leteckému převozu přes Letiště Václava Havla Praha. Přesto však mělo dojít ke zdržení na pracovišti celní správy.
Následkem průtahů údajně nebyla rakev včas naložena do letadla společnosti Pegasus Airlines a repatriační let byl zmeškán.
Autor právního stanoviska tvrdí, že
- celní orgány neměly zákonný důvod zásilku kontrolovat,
- lidské pozůstatky nepodléhají celnímu dohledu,
- celníci neprovedli žádnou faktickou kontrolu,
- přesto došlo k administrativnímu zadržení přepravy.
Celý případ nyní údajně řeší nárok na odškodnění vůči Ministerstvu financí České republiky.
Zásadní zlom přišel v roce 2025
Velmi důležitou částí celé kauzy je informace Generálního ředitelství cel z 25. září 2025.
Podle zveřejněného dokumentu byla zrušena metodická informace č. 57/2016 nazvaná „Dohled nad přeshraniční přepravou lidských pozůstatků“. Důvodem mělo být to, že byla „v nesouladu s platnými právními předpisy“.
Právě podle této metodiky přitom měla celní správa v minulých letech postupovat.
Pokud se tento právní výklad definitivně potvrdí, mohlo by jít o mimořádně významný precedent pro celé české pohřebnictví i oblast mezinárodních repatriací.
Co to znamená pro pohřební služby?
Provozovatelé pohřebních služeb dlouhodobě upozorňují, že repatriace zesnulých jsou časově mimořádně citlivé.
Každé zdržení
- zvyšuje náklady,
- komplikuje mezinárodní logistiku,
- způsobuje psychickou zátěž pozůstalým,
- může vést k propadnutí rezervovaných letenek nebo přepravních slotů.
Současně jde o oblast, kde se střetává
- pieta vůči zesnulému,
- hygienické požadavky,
- mezinárodní právo,
- letecká bezpečnost,
- státní administrativa.
Celá kauza proto může mít do budoucna zásadní dopad na to, jak budou repatriace lidských pozůstatků v rámci České republiky a Evropské unie prakticky prováděny.
Pohřebnictví potřebuje jasná pravidla
Mezinárodní převozy zesnulých jsou specializovanou disciplínou pohřebnictví, která vyžaduje:
- vysokou odbornost,
- znalost mezinárodních smluv,
- přesnou logistiku,
- koordinaci s hygienickou službou,
- spolupráci s leteckými společnostmi.
Jak ukazuje aktuální spor, i jediný chybný úřední výklad může mít vážné následky nejen pro pohřební službu, ale především pro rodiny zesnulých.
Diskuse o kompetencích jednotlivých státních orgánů při repatriacích tak pravděpodobně zdaleka nekončí.

JUDr. Mgr. Petr Rambousek, MBIE, zakladatel pohřebního ústavu AURIGA, dlouholetý odborník přes balzamaci.
