Hledat
Menu

Nacházíte se zde: Úvod Články Pohřební služby Skončila dlouholetá nezákonná praxe?

Skončila dlouholetá nezákonná praxe?

Petr Rambousek
Majitel pohřebního ústavu AURIGA
12. 5. 2026
Základní právní otázkou celé problematiky je skutečnost, zda lidské pozůstatky podléhají celnímu řízení a celnímu dohledu...
Skončila dlouholetá nezákonná praxe?

Repatriace lidských pozůstatků a celní řízení. Skončila dlouholetá nezákonná praxe?

Převoz lidských pozůstatků mezi státy je mimořádně citlivou a odborně náročnou součástí pohřebnictví. Přesto se podle nových informací ukazuje, že v České republice mohlo po řadu let docházet k postupům, které byly v rozporu s platnými právními předpisy České republiky i Evropské unie.

Na problematiku nyní veřejně upozornil právník a odborník na mezinárodní repatriace JUDr. Mgr. Petr Rambousek, který rozeslal odborné stanovisko subjektům působícím v oblasti leteckých přeprav, handlingu a pohřebních služeb.

Lidské pozůstatky nejsou zboží

Základní právní otázkou celé problematiky je skutečnost, zda lidské pozůstatky podléhají celnímu řízení a celnímu dohledu.

Podle českého občanského zákoníku ani podle evropského celního kodexu nejsou lidské pozůstatky zbožím. Český právní řád výslovně stanoví, že lidské tělo ani jeho části nejsou věcí v právním smyslu.

Na převoz zesnulých se proto vztahují především

  • hygienické předpisy,
  • zákon o pohřebnictví,
  • mezinárodní smlouvy upravující převoz mrtvých těl,
  • nikoliv standardní celní režim určený pro obchodní zboží.

Klíčovou roli zde hraje zejména

  • Berlínská úmluva o přepravě mrtvol z roku 1937,
  • Štrasburská dohoda o převozu těl zemřelých z roku 1973,
  • § 9 odst. 2 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví.

Právě tyto předpisy stanovují, že kontrola rakve a její úřední uzavření probíhá u krajské hygienické stanice, která následně vydává potřebné dokumenty včetně tzv. umrlčího pasu.

Kauza z pražského letiště

Podnětem k celé diskusi se stal konkrétní případ repatriace zesnulého cizince z České republiky do zahraničí v květnu 2023.

Podle zveřejněných informací byla rakev se zinkovou vložkou, filtrem a kompletní dokumentací řádně připravena k leteckému převozu přes Letiště Václava Havla Praha. Přesto však mělo dojít ke zdržení na pracovišti celní správy.

Následkem průtahů údajně nebyla rakev včas naložena do letadla společnosti Pegasus Airlines a repatriační let byl zmeškán.

Autor právního stanoviska tvrdí, že

  • celní orgány neměly zákonný důvod zásilku kontrolovat,
  • lidské pozůstatky nepodléhají celnímu dohledu,
  • celníci neprovedli žádnou faktickou kontrolu,
  • přesto došlo k administrativnímu zadržení přepravy.

Celý případ nyní údajně řeší nárok na odškodnění vůči Ministerstvu financí České republiky.

Zásadní zlom přišel v roce 2025

Velmi důležitou částí celé kauzy je informace Generálního ředitelství cel z 25. září 2025.

Podle zveřejněného dokumentu byla zrušena metodická informace č. 57/2016 nazvaná „Dohled nad přeshraniční přepravou lidských pozůstatků“. Důvodem mělo být to, že byla „v nesouladu s platnými právními předpisy“.

Právě podle této metodiky přitom měla celní správa v minulých letech postupovat.

Pokud se tento právní výklad definitivně potvrdí, mohlo by jít o mimořádně významný precedent pro celé české pohřebnictví i oblast mezinárodních repatriací.

Co to znamená pro pohřební služby?

Provozovatelé pohřebních služeb dlouhodobě upozorňují, že repatriace zesnulých jsou časově mimořádně citlivé.

Každé zdržení

  • zvyšuje náklady,
  • komplikuje mezinárodní logistiku,
  • způsobuje psychickou zátěž pozůstalým,
  • může vést k propadnutí rezervovaných letenek nebo přepravních slotů.

Současně jde o oblast, kde se střetává

  • pieta vůči zesnulému,
  • hygienické požadavky,
  • mezinárodní právo,
  • letecká bezpečnost,
  • státní administrativa.

Celá kauza proto může mít do budoucna zásadní dopad na to, jak budou repatriace lidských pozůstatků v rámci České republiky a Evropské unie prakticky prováděny.

Pohřebnictví potřebuje jasná pravidla

Mezinárodní převozy zesnulých jsou specializovanou disciplínou pohřebnictví, která vyžaduje:

  • vysokou odbornost,
  • znalost mezinárodních smluv,
  • přesnou logistiku,
  • koordinaci s hygienickou službou,
  • spolupráci s leteckými společnostmi.

Jak ukazuje aktuální spor, i jediný chybný úřední výklad může mít vážné následky nejen pro pohřební službu, ale především pro rodiny zesnulých.

Diskuse o kompetencích jednotlivých státních orgánů při repatriacích tak pravděpodobně zdaleka nekončí.

Petr Rambousek

Majitel pohřebního ústavu AURIGA

JUDr. Mgr. Petr Rambousek, MBIEJUDr. Mgr. Petr Rambousek, MBIE, zakladatel pohřebního ústavu AURIGA, dlouholetý odborník přes balzamaci.

Zpět na přehled

Nahoru