Nacházíte se zde: Úvod Články Pohřební služby Rozhovor: Julius Mlčoch, ředitel Pohřebního ústavu hl. m. Prahy
Rozhovor: Julius Mlčoch, ředitel Pohřebního ústavu hl. m. Prahy
Pro návštěvníky Pohreb.cz jsme připravili první z řady rozhovorů s představiteli pohřebních služeb. Jako první odpovídal pan Julius Mlčoch, ředitel Pohřebního ústavu hl. m. Prahy. Je mimo jiné jedním z odborníků, kteří odpovídají do naší poradny.
Jak jste se dostal k pohřebnictví?
Pracoval jsem 30 let ve strojírenství. Protože po roce 1989 se začala omezovat výroba, byl jsem nucen se porozhlédnout po jiné práci. Kamarád, který tenkrát pracoval v Pohřebním ústavu hlavního města Prahy potřeboval vedoucího technického oddělení a tak jsem k němu v roce 1992 nastoupil. Protože mám někde v genech zakódováno jakousi povinnost pomáhat lidem, tak to pro mne nebyl takový problém.
Co jste dělal předtím?
Jak již jsem uvedl jsem vyučený nástrojař. Pak jsem si udělal strojní průmyslovku a v podniku, kde jsem byl zaměstnán, jsem pracoval jako nástrojař, dále jako směnový mistr v nástrojárně, také jako technolog a nakonec jako mistr montáže.
Jak se vyvíjela Vaše kariéra v pohřebnictví?
V roce 1992 jsem nastoupil na místo provozně- technického náměstka ředitele. V červnu 1993 odešel do soukromého sektoru ředitel organizace a já byl pověřen řízením organizace Pohřební ústav. Další vývoj kariery byl spojen s přechodem především ekonomické agendy na IT technologie, zavedení moderních technologií zpopelňování a dalších nových činností v pohřebnictví.
Jaké vidíte v pohřebnictví trendy? V čem se dle Vás změnily požadavky a nároky klientů?
Pohřebnictví od roku 1992 kdy jsem do pohřebnictví přišel udělalo velký krok ku předu. Jde především o zásadní zkvalitnění péče o zemřelého a výrazné zlepšení služeb pro pozůstalé.
Rozšířila se nabídka rakví od různých výrobců, dovezlo se množství hezkých pohřebních vozů, místo bývalých Škoda 1203 anebo velkokapacitních Avia Furgon. Máme v republice odborné pracovníky se zahraniční certifikací pro provádění balzamace a konzervace, a úpravy zemřelých.
Po jakych nadstandardních službách je největší poptávka?
Nadstandardní služby jsem popsal v předchozí odpovědi. Bohužel tyto služby jsou ze strany objednavatelů pohřbů málo využívány.
Kolik ročně přibližně realizujete pohřbů a jaké procento z nich je bez obřadu?
Za rok realizujeme přibližně kolem 2000 pohřbení. Z toho je asi 30% pohřbů bez obřadů.
Ve kterých městech máte kanceláře a jakou máte regionální působnost?
Pohřební ústav hl. m. Prahy působí jen v městě Praze. Nemáme žádné regionální kanceláře nebo pobočky.
Kam byste chtěl Vaši společnost směřovat v následujích letech? Jak se Vaše představa změnila od doby, kdy jste začal vést Vaši pohřební službu?
Jak již jsem popsal v předchozích odpovědích, změnilo se celkově poskytování služeb v pohřebnictví a tím pádem také poskytování našich služeb. Další vývoj práce Pohřebního ústavu musí reagovat na nové trendy, především v oblasti informatiky. Musíme dokončit digitalizaci dat o hřbitovních místech v urnových hájích Strašnice a Motol. V oblasti pohřebních služeb půjde o rozšíření nabídky služeb prostřednictvím webových stránek.
Co byste dnes dělal jinak?
V pohřebnictví je každý poskytovatel pohřebních služeb závislý jednak na počtu úmrtí a také na tom, kdo si u něj pohřeb objedná. Není správné využívat těžké situace pozůstalých k získání objednávky. Reklamu do nedávna upravovala regulace reklamy daná zákonem.
Mnoho se toho dělat nedalo. V současnosti již je zákon tolerantnější, přesto mám určité etické zásady, které nechci porušovat.
Co se Vám povedlo a nepovedlo?
Především se povedlo a to díky pochopení města investovat do technologického zařízení krematorií. Povedlo se vybudovat síť objednávkových kanceláří po Praze a dostat tak služby blíže k pozůstalým. Co se nepovedlo, tak to je trochu složitější a asi by bylo zkreslené to zjednodušeně popsat.
O pracovnících v pohřebních službách si někteří lidé myslí, ze jsou tak trochu divní. Jak to vidíte Vy?
Nevím, zda jsou trochu divní. Především je v nich velká snaha pomáhat lidem. Vždyť mnoho pozůstalých je v úmrtí někoho blízkého zcela v iracionálním stavu. Neví, co má dělat, kam se obrátit a tady musí nastoupit odborník a pomoci jim s jejich starostmi. Jinak musím říct, že pohřebáci jsou mimo svou profesi lidé veselí a umí ze sebe každodenní potkávání se se stresem dostat ven.
Jaké máte koníčky?
V mém věku již na koníčky nemám moc času ani síly. Den již nemá 24 hodin, týden také nemá 7 dní a čas hrozně rychle běží. Takže z bývalých koníčků mi už zbyly jen práce kolem domku, péče o naše pejsky a pak setkání s kamarády z veslařského klubu, kde jsem trávil krásné časy malin nezralých.
Jak často řešíte reklamace - a jaké nejčastěji?
Vždycky jak zkušenost praví, přijde období stížností a to vždy tak tři po sobě. Pak je zase dlouhou dobu klid. Většinou jsou to reklamace na nějaké pochybení při provedení obřadu. Jaký je Váš nejlepší a nejhorší pracovní zážitek? Nejlepší je vždy ten, když vidím, že se nám podařilo splnit představu pozůstalých o posledním rozloučení s jejich zesnulým. A nejhorší, tak to nevím, a pokud byl, tak jsem ho asi rychle vymazal z paměti.
Nástupnictví - jak máte vyřešeno předání společnosti Vašim nástupcům?
Zatím nijak. To přijde na pořad dne, až zřizovatel usoudí, že bych již měl odejít.
Varování: Která místa a aktivity jsou velmi nebezpečná, odkud například evidujete často tragicky zesnulé?
Jsou to všeobecné známe adrenalinové aktivity. Bláznivá jízda na motorce, požívání návykových látek a podobně.
Otázky připravil Ing. Aleš Pektor, www.pohreb.cz