Rychlý sociální pohřeb nesmí pohřbít poslední vůli zemřelého
To je důležité i při sociálním pohřbu. Povinnost obce zajistit pohřbení neznamená, že obec může bez ověření nahradit vůli člověka vlastním rozhodnutím…
Nacházíte se zde: Úvod Články Pohřební služby Jiná obdobná schránka? Po letech stále stejná otázka

Jiná obdobná schránka? Po letech stále stejná otázka
Co znamená „jiná obdobná schránka“ pro přepravu nebo ukládání lidských pozůstatků před vlastním pohřbením? Zdánlivě jednoduchá otázka, která však už léta komplikuje každodenní práci pohřebních služeb.
Novela zákona o pohřebnictví ponechala tento pojem bez jasného vymezení, přestože odborná veřejnost na problém upozorňovala. Proč naše výhrady nebyly vyslyšeny, nechci spekulovat. Podstatné je, že přibližně osm let od účinnosti novely řešíme problémy, na které jsme předem jasně a prokazatelně poukazovali.
Tehdejším příslibem nápravy bylo zřízení poradní komise složené ze zástupců odborné veřejnosti. Ta měla společně s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR projít problematické pasáže zákona a podílet se na přípravě výkladových stanovisek. Bohužel se její činnost pod vedením ministerstva zaměřila jiným směrem a k zásadním sporným otázkám jsme se nedopracovali. Dnes jako by se na komisi zapomnělo, zatímco důsledky nejasného znění zákona dopadají na pohřební služby.
Příkladem je případ z Jihlavy. Nejmenovaná pohřební služba měla v márnici uloženy oblečené lidské pozůstatky ve spodním dílu konečné rakve, pietně překryté látkou. Víko rakve bylo uloženo zvlášť. Důvod byl praktický: ve vlhkém prostředí může dřevěné víko nabobtnat a zkroutit se natolik, že následně řádně nedosedne na spodní díl rakve.
MMR ČR při kontrole tento postup zpochybnilo. Přitom jsme se při jednáních odborné komise se zástupci ministerstva shodovali, že zásadní je především pietní a důstojné uložení zemřelých. Právě tento smysl měl být při posuzování provozní praxe rozhodující.
Nikdo z nás nezpochybňuje potřebu jasných pravidel. Lidské pozůstatky mají být ukládány na odpovídajících technických prostředcích pohřebních služeb, nikoli přímo na podlaze. Musí být zachována jejich důstojnost, intimita a hygienicky bezpečné podmínky uložení i manipulace.
Proto považujeme za důležité, aby pravidla umožňovala použití vhodného technického prostředku ve spojení s jednorázovým hygienickým vakem. Ten chrání intimitu zemřelého a při správném provedení a použití pomáhá zabránit úniku tělních tekutin do prostoru márnice. Běžná dřevěná rakev sama o sobě nepropustnost nezaručuje a není určena k opakovanému mytí a dezinfekci tak jako vhodně zvolený technický prostředek.
Právě tyto praktické souvislosti by měly být součástí společné odborné diskuse. Důstojné zacházení se zemřelým přece zahrnuje také hygienu, bezpečnou manipulaci a respektování vlastností používaných materiálů.
Jihlavský případ se bohužel dostal až před soud. Pohřební služba se však podle mého názoru nedočkala odpovědi na podstatu svého problému. Soud se zabýval jinou otázkou, než jakou potřebuje vyřešit každodenní praxe: jak lidské pozůstatky před pohřbením ukládat důstojně, hygienicky a zároveň provozně smysluplně.
Na tomto základě jsem se domluvil s panem doktorem Kotrlým, který novelu prosazoval i přes naše tehdejší výhrady, že se osobně setkáme a pokusíme se otázku „jiné obdobné schránky“ společně vyřešit.
Pokud se nám podaří najít shodu a promítnout ji do společně odsouhlasených výkladových stanovisek, může to být krok k tomu, abychom si novelizovaný zákon o pohřebnictví i po těch letech vzali za vlastní. Zákon je jistě důležitý, ale jeho pravidla musí být srozumitelná, použitelná v praxi a přínosná pro všechny zúčastněné.
Výsledkem našeho jednání by měl být článek věnovaný právě „jiné obdobné schránce“. Chceme, aby poskytl pohřebním službám jasný a praktický návod, jak při ukládání lidských pozůstatků v márnicích postupovat.
Přece v jednoduchosti je síla.
Foto Asociace pohřebních služeb v ČR AI