Žádost o nápravu diskriminačního a ekonomicky neudržitelného systému úhrad převozů zemřelých ke zdravotní pitvě a zpět

ASOCIACE POHŘEBNÍCH SLUŽEB V ČR
Krystalová 470, Praha 9
info@aspscr.cz

Ministerstvo zdravotnictví České republiky
k rukám ministra zdravotnictví
Mgr. et Mgr. Adama Vojtěcha, MHA
Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2

V Praze dne 12. srpna 2026

Věc: Žádost o nápravu diskriminačního a ekonomicky neudržitelného systému úhrad převozů zemřelých ke zdravotní pitvě a zpět

Vážený pane ministře,

Asociace pohřebních služeb v ČR se na Vás obrací se žádostí o bezodkladné přezkoumání a nápravu současného způsobu úhrady převozů zemřelých ke zdravotní pitvě a z pitvy.

Stávající úhradový mechanismus vytváří zásadní ekonomickou nerovnost mezi přepravou pacienta zdravotnickou dopravní službou a přepravou zemřelého pohřební službou, přestože oba druhy přepravy slouží potřebám systému veřejného zdravotnictví a jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.

Pohřební služba při převozu zemřelého ke zdravotní pitvě plní úkol uložený zdravotnickým zařízením a vyplývající ze zákona. Nejde o službu objednanou rodinou ani o běžnou komerční činnost pohřební služby. Přesto provozovatel pohřební služby nese podstatnou část skutečných nákladů přepravy bez odpovídající úhrady.

1. Podstata nerovného úhradového režimu

U převozu zemřelého ke zdravotní pitvě jsou pohřební službě zásadně uznávány pouze kilometry ujeté se zemřelým. Cesta vozidla ze stanoviště na místo převzetí zemřelého ani návrat prázdného vozidla z pitevny na stanoviště nejsou samostatně hrazeny.

U zdravotnické dopravní služby je naproti tomu úhradový systém nastaven tak, že ekonomicky zohledňuje také přistavení vozidla a jeho návrat na stanoviště. Zdravotnická dopravní služba tak může vykázat podstatně větší část skutečného výkonu vozidla.

Pohřební služba má sice nominálně vyšší bodové ohodnocení jednoho uznaného kilometru, avšak počet uznaných kilometrů zpravidla představuje pouze část skutečně ujeté trasy.

2. Přehledné ekonomické porovnání

Uvedené sazby jsou orientačním modelovým přepočtem podle příslušného bodového ohodnocení a hodnoty bodu. Rozhodujícím problémem není pouze výše nominální sazby, ale především rozsah skutečně uznávaných kilometrů.

3. Modelový příklad

Při jednom výjezdu vozidlo absolvuje tuto trasu:

• stanoviště pohřební nebo zdravotnické dopravní služby – místo převzetí: 20 km,

• místo převzetí – pitevna nebo zdravotnické zařízení: 30 km,

• pitevna nebo zdravotnické zařízení – návrat na stanoviště: 20 km.

Celková skutečně ujetá vzdálenost činí 70 km.

Pohřební služba tak za stejný rozsah skutečně ujeté trasy obdrží přibližně o 31 % nižší úhradu. Tento rozdíl vzniká ještě před započtením času posádky, manipulace se zemřelým, čekání, dezinfekce, ochranných prostředků, přepravního vaku, pohotovosti a dalších provozních nákladů.

Čím delší je nehrazený příjezd a návrat vozidla, tím více klesá skutečná ekonomická hodnota úhrady:

Při delších trasách tak úhrada nemusí pokrýt ani základní provozní náklady vozidla a posádky.

4. Další náklady pohřební služby

Převoz zemřelého ke zdravotní pitvě vyžaduje zejména:

• speciálně upravené a schválené pohřební vozidlo,

• zpravidla dvoučlennou odborně způsobilou posádku,

• fyzicky náročnou manipulaci se zemřelým,

• přepravní nosítka, vaky a další vybavení,

• používání osobních ochranných pracovních prostředků,

• dezinfekci vozidla a přepravního vybavení,

• zajištění nepřetržité pohotovosti a dispečinku,

• čekání při převzetí a předání zemřelého,

• zvládání převozů zemřelých s vysokou tělesnou hmotností,

• zvýšená hygienická a biologická rizika.

Tyto náklady pohřební služba nemůže požadovat po rodině zemřelého, neboť zdravotní pitvu nenařizuje ani neobjednává rodina. Pohřební služba zároveň nemůže převoz odmítnout pouze proto, že jeho úhrada nepokrývá skutečné náklady.

5. Odborné posouzení Asociace pohřebních služeb v ČR

Podle našeho odborného a ekonomického posouzení je současné nastavení úhrad:

1. ekonomicky nevyvážené, protože nezohledňuje celou nezbytnou trasu vozidla;

2. nerovné vůči pohřebním službám, protože při obdobném dopravním výkonu používá odlišný způsob uznávání kilometrů než u zdravotnické dopravní služby;

3. v rozporu s principem úhrady účelně vynaložených nákladů, neboť nehrazený příjezd a návrat nejsou dobrovolnými jízdami, ale nezbytnou součástí každého převozu;

4. dlouhodobě neudržitelné, zejména ve venkovských regionech a v místech s větší vzdáleností mezi místem úmrtí a pitevním pracovištěm;

5. rizikové pro dostupnost služby, protože může vést k úbytku smluvních poskytovatelů ochotných zajišťovat tyto převozy;

6. neodůvodněným přenesením nákladů veřejného zdravotnictví na soukromé provozovatele pohřebních služeb.

Vyšší nominální sazba za kilometr se zemřelým tuto nerovnost nenapravuje. Pohřební služba musí z této sazby financovat také dvě nehrazené části výjezdu, čas posádky, pohotovost, manipulaci a hygienické zabezpečení.

Nelze považovat za spravedlivé, aby u sanitního vozidla byla ekonomicky uznána cesta pro pacienta a návrat na stanoviště, zatímco u pohřebního vozidla byly stejné nezbytné části trasy ponechány bez úhrady.

6. Požadovaná náprava

Asociace pohřebních služeb v ČR žádá Ministerstvo zdravotnictví, aby:

1. změnilo pravidla vykazování převozů zemřelých ke zdravotní pitvě a z pitvy tak, aby byly hrazeny všechny účelně a prokazatelně ujeté kilometry:

   • ze stanoviště pohřební služby na místo převzetí zemřelého,

   • z místa převzetí do pitevního zařízení,

   • z pitevního zařízení na místo dalšího určení, případně zpět na stanoviště;

2. sjednotilo princip úhrady dopravního výkonu pohřební služby s principem používaným u zdravotnické dopravní služby;

3. zavedlo samostatný paušál za výjezd, který pokryje minimálně:

   • přistavení vozidla,

   • práci dvoučlenné posádky,

   • manipulaci se zemřelým,

   • ochranné prostředky,

   • dezinfekci,

   • administrativu a pohotovost;

4. zavedlo samostatný příplatek za převoz a manipulaci se zemřelým s vysokou tělesnou hmotností, případně za nutnost nasazení dalšího pracovníka nebo speciální techniky;

5. upravilo bodové ohodnocení výkonu pravidelně podle skutečného růstu mzdových, energetických a provozních nákladů;

6. provedlo ekonomickou analýzu skutečných nákladů pohřebních služeb na tyto převozy za účasti jejich profesních zástupců;

7. ustavilo pracovní skupinu Ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven a Asociace pohřebních služeb v ČR, která připraví konkrétní změnu úhradového mechanismu nejpozději pro následující úhradové období.

Jako možné systémové řešení navrhujeme kombinaci:

paušální úhrada za uskutečněný výjezd + úhrada všech skutečně a účelně ujetých kilometrů + příplatek za mimořádně náročnou manipulaci.

Takové řešení by bylo transparentní, kontrolovatelné a ekonomicky spravedlivější než současný stav.

7. Žádost o jednání a písemné stanovisko

Žádáme Vás, vážený pane ministře, o osobní jednání se zástupci Asociace pohřebních služeb v ČR a o sdělení:

1. zda Ministerstvo zdravotnictví považuje současný rozdílný způsob vykazování kilometrů za odůvodněný;

2. z jakého konkrétního ekonomického výpočtu vychází současná úhrada převozů zemřelých ke zdravotní pitvě;

3. jak mají pohřební služby podle ministerstva financovat nehrazený příjezd vozidla, návrat, práci posádky, čekání, manipulaci a dezinfekci;

4. zda ministerstvo provede porovnání skutečných nákladů pohřební a zdravotnické dopravní služby;

5. zda bude nerovnost odstraněna v nejbližší úhradové vyhlášce, případně v Seznamu zdravotních výkonů.

Pohřební služby nemohou dlouhodobě dotovat ze svých prostředků výkon, který je nařizován a uskutečňován v zájmu veřejného zdravotnictví. Současný systém fakticky přenáší část nákladů zdravotní pitvy ze systému veřejného zdravotního pojištění na soukromé poskytovatele pohřebních služeb.

Věříme proto, že Ministerstvo zdravotnictví zahájí bezodkladné odborné jednání a přijme nápravu ještě před přípravou další úhradové vyhlášky.

S úctou

Jaroslav Mangl
předseda
Asociace pohřebních služeb v ČR

Příloha: Ekonomické porovnání úhrady převozu zemřelého ke zdravotní pitvě a převozu pacienta zdravotnickou dopravní službou