Kamenná zeď, malá brána a za ní románský kostel obklopený někdejším hřbitovem. V Dolních Chabrech se na nevelkém návrší setkávají stopy středověkého pohřbívání s náhrobky místních rodin. Další zastavení našeho Funeral road trip vede ke kostelu Stětí svatého Jana Křtitele, kde lze minulost číst v architektuře i v jednotlivých jménech vytesaných do kamene.
Zvenčí upoutá půlkruhová apsida, kamenné zdivo a drobné obloučky pod její střechou. Nad lodí vystupuje štíhlá věžička; samostatná zvonice stojí vedle kostela. Stavba si uchovává měřítko vesnického prostředí, přestože dnes patří k Praze.
Dnešní kostel pochází z druhé poloviny 12. století. Archeologický výzkum v letech 1973–1976 pod ním odhalil pozůstatky tří starších sakrálních staveb, včetně rozměrné rotundy. Nejstarší hrobové nálezy pocházejí z 11. století. Pohřební historie místa tak začíná podstatně dříve než dochované novodobé pomníky.Archeologický ústav AV ČR
Náhrobek jako zpráva o místní rodině
Jeden z dobře čitelných náhrobků připomíná Josefa Fantu, narozeného 2. července 1829 a zemřelého 7. května 1895. Nápis jej označuje za zasloužilého občana a majitele hospodářství v Horních Chabrech. Pod jeho jménem je uvedena manželka Anna Fantová, narozená 17. února 1833 a zemřelá 28. června 1906. Společnou připomínku uzavírá prosba „Lehké odpočinutí dejž jim, ó Pane!“
Právě takové detaily mají pro čtení starého hřbitova význam. Z nápisu poznáváme rodinný vztah, vazbu k hospodářství i způsob, jakým chtěli pozůstalí svého blízkého představit dalším generacím. Vedle životních dat se na kameni zachovalo ocenění jeho místa v obci. Závěrečná modlitba pak vyjadřuje naději, se kterou rodina vzpomínala na své zemřelé.
Pohřbívalo se také uvnitř kostela, podle archeologa Michala Trymla až do 18. století. Mladší hrobové jámy přitom zasahovaly do pozůstatků starších staveb. Dnešní ohradní zeď navíc nevymezuje celý rozsah raného pohřebiště: středověké hroby byly nalezeny i východně za ní. Travnatý prostor s několika zachovanými pomníky tedy představuje jen část mnohem delšího vývoje. Michal Tryml o výzkumu kostela
Na počátku 20. století převzal pohřební funkci nový hřbitov na okraji obce. U kostela zůstaly náhrobky, které připomínají starší místo posledního odpočinku. Pro obor pohřebnictví je takový areál cenný i jako doklad proměny obce: místo, kde se kdysi pravidelně pohřbívalo, se postupně stalo historickou památkou. OSOP Dolní Chabry
Středověké malby a dnešní návštěvníci
Uvnitř se pozornost obrací k malbám v apsidě. V horní části je zobrazen Kristus v mandorle, tedy v oválné svatozáři, pod ním postavy apoštolů a níže výjevy ze života Panny Marie. Jednotlivé části výzdoby vznikaly ve 13. století. Malby doplňují pohled na dějiny zdejšího pohřbívání o obrazy křesťanské víry, v jejímž prostředí kostel i hřbitov sloužily místním obyvatelům. Popis maleb v archeologickém průvodci
Na fotografiích je kostel zaplněný návštěvníky, kteří naslouchají výkladu. V jednom záběru tak vedle sebe vidíme středověkou výzdobu, oltář i současné využití prostoru. Otevřený kostel umožňuje poznat souvislosti, které při pohledu přes zavřenou bránu snadno uniknou.
Pro návštěvníka se zájmem o pohřebnictví stojí za pozornost celý areál. U náhrobku je dobré přečíst nejen jméno a letopočty, ale také povolání, označení rodinného vztahu nebo závěrečnou větu. Právě tyto údaje ukazují, jak rodina chápala život zemřelého a co považovala za důležité uchovat.
Chaberské zastavení připomíná i praktickou hodnotu fotografování starých náhrobků. Celkový záběr zachytí vztah pomníku ke kostelu, zdi a okolnímu prostoru. Detail uchová čitelný nápis. U společného náhrobku manželů Fantových máme obojí: podobu místa i konkrétní zprávu o dvou lidských životech.
Kostel stojí u Bíleneckého náměstí v Praze-Dolních Chabrech. Před návštěvou interiéru je vhodné ověřit možnosti zpřístupnění; informace o prohlídkách a kulturních akcích zveřejňuje místní sdružení na ochranu památek. Program OSOP
Zdroj: Google
Foto a text: Jaroslav Mangl
Jaroslav Mangl působí v českém pohřebnictví nepřetržitě od roku 1985. V červnu roku 1990 založil v Praze jeden z prvních soukromých pohřebních ústavů po změně společenských poměrů – pohřební ústav J. Mangl.
Dlouhá léta pracuje jako krizový manažer a lektor pohřebnictví. Ve své profesní praxi se zaměřuje především na provozní řízení pohřebních služeb, krizové situace, legislativu pohřebnictví, etiku zacházení s lidskými pozůstatky a modernizaci pohřebních provozů.
V současné době je členem pohřebního holdingu Elpis Group a členem společnosti Pohřební garanční společnost a.s., která se zabývá myšlenkou ochrany klientů v oblasti předplacených pohřbů a dlouhodobé stability pohřebních služeb. Od roku 2010 je předsedou Asociace pohřebních služeb v ČR.
Jaroslav Mangl je známý svým otevřeným a často politicky nekorektním vystupováním. Problematické jevy v pohřebnictví pojmenovává bez diplomatických obalů a dlouhodobě upozorňuje na systémové nedostatky v českém pohřebnictví, nedostatečné kontroly i deformace trhu.
Vedle své profesní činnosti se angažuje také v dobrovolnických aktivitách, osvětě veřejnosti a vzdělávání v oblasti pohřební kultury. Dlouhodobě prosazuje důstojné zacházení se zemřelými, transparentnost pohřebních služeb a návrat elementární úcty k poslednímu rozloučení.
Předseda Asociace pohřebních služeb v ČR od roku 2010.
