Funeral road trip: Hřbitov v Dolních Chabrech a márnice, která dnes slouží k rozloučení
Dolní Chabry mají v dějinách pohřbívání dvě výrazná místa. Vedle starého hřbitova kolem románského kostela Stětí svatého Jana Křtitele stojí za návštěvu také mladší hřbitov v ulici Pod Zámečkem. Právě sem pokračuje naše další zastavení Funeral road trip. Jeho podobu určují vzrostlé stromy, rodinné hroby a drobná žlutá stavba se štíhlou zvoničkou u vstupu. Bývalá márnice dnes slouží jako malá smuteční síň.
Od kostela k novému pohřebišti
Po staletí se v Chabrech pohřbívalo u kostela. Změnu přinesl počátek 20. století. Podle historického přehledu archeologa Michala Trymla byl nový hřbitov na tehdejším okraji vsi otevřen roku 1905 a pohřbívání kolem kostela skončilo. Nové místo tak převzalo úlohu, kterou do té doby plnil prostor v historickém středu obce. Historie kostela a chaberského pohřbívání
Oba hřbitovy dnes představují dvě navazující kapitoly místních dějin. U kostela se pozornost obrací ke středověkým počátkům a dochovaným starým náhrobkům. Mladší areál přibližuje podobu obecního hřbitova, který sloužil dalším generacím chaberských rodin.
Z bývalé márnice malá smuteční síň
U vstupu do hřbitova stojí bývalá márnice, která dnes slouží jako malá smuteční síň. Žlutobílá budova s taškovou střechou a štíhlou zvoničkou zůstává součástí posledního rozloučení i po změně svého původního využití.
Směrem do hřbitova je obráceno průčelí s tmavými dvoukřídlými dveřmi, zatímco z ulice vyniká ozdobné členění boční fasády. Společně s kovovou bránou a světlými zděnými pilíři vytváří charakteristickou podobu vstupu do areálu. Na stavbě jsou patrné také stopy stáří: místy opadaná omítka odhaluje cihlové zdivo.
Proměna márnice ve smuteční síň je zajímavým příkladem dalšího využití hřbitovní stavby. Zachovává její spojení s péčí o zemřelé a poskytuje prostor pro komorní rozloučení s blízkým člověkem. Pro čtenáře Pohřeb.cz je to připomínka, že také drobné historické budovy mohou mít své místo v současném pohřebnictví.
Hroby pod korunami stromů
Výraznou součástí areálu jsou vzrostlé listnaté i jehličnaté stromy. Jejich koruny překrývají pohledy mezi jednotlivými hroby a za slunečného dne vytvářejí střídání světla a stínu. Zeleň, ohradní zeď a řady pomníků dávají místu uzavřený, klidný charakter.
Při podobných zastaveních má smysl zpomalit a číst náhrobní nápisy. Jména, životní data a společné rodinné pomníky zachycují vazby mezi lidmi, kteří zde žili. Hřbitov uchovává místní historii v jednotlivých osudech, často mnohem osobněji než stručný obecní přehled.
K atmosféře místa přispívají i nenápadné prvky: lavička před vstupem, stín stromů nebo průhled otevřenou bránou. Pro návštěvníky, kteří sem přicházejí za svými blízkými, tvoří tyto detaily známé prostředí, do něhož se opakovaně vracejí.
Dvě zastavení při jedné cestě
Návštěva obou chaberských hřbitovů umožňuje sledovat, jak se místo pohřbívání během času proměnilo. Od prostoru kolem románského kostela vede cesta k samostatnému areálu založenému na počátku minulého století. Další proměnu představuje zdejší márnice, která našla využití jako malá smuteční síň.
Pro Funeral road trip je právě takové propojení cenné. Vedle historie staveb připomíná i každodenní péči o hroby a potřebu důstojného prostoru pro poslední rozloučení. Také malý místní hřbitov si zaslouží pozornost — pro svou architekturu, atmosféru i jména lidí, jejichž životy patřily k obci.
Zdroj:Google. Foto: autor
Jaroslav Mangl působí v českém pohřebnictví nepřetržitě od roku 1985. V červnu roku 1990 založil v Praze jeden z prvních soukromých pohřebních ústavů po změně společenských poměrů – pohřební ústav J. Mangl.
Dlouhá léta pracuje jako krizový manažer a lektor pohřebnictví. Ve své profesní praxi se zaměřuje především na provozní řízení pohřebních služeb, krizové situace, legislativu pohřebnictví, etiku zacházení s lidskými pozůstatky a modernizaci pohřebních provozů.
V současné době je členem pohřebního holdingu Elpis Group a členem společnosti Pohřební garanční společnost a.s., která se zabývá myšlenkou ochrany klientů v oblasti předplacených pohřbů a dlouhodobé stability pohřebních služeb. Od roku 2010 je předsedou Asociace pohřebních služeb v ČR.
Jaroslav Mangl je známý svým otevřeným a často politicky nekorektním vystupováním. Problematické jevy v pohřebnictví pojmenovává bez diplomatických obalů a dlouhodobě upozorňuje na systémové nedostatky v českém pohřebnictví, nedostatečné kontroly i deformace trhu.
Vedle své profesní činnosti se angažuje také v dobrovolnických aktivitách, osvětě veřejnosti a vzdělávání v oblasti pohřební kultury. Dlouhodobě prosazuje důstojné zacházení se zemřelými, transparentnost pohřebních služeb a návrat elementární úcty k poslednímu rozloučení.
Předseda Asociace pohřebních služeb v ČR od roku 2010.
