Nejdřív důležité upřesnění: Spolana nevyráběla hotový Agent Orange
V Neratovicích se v letech 1965 až 1968 vyráběl butylester kyseliny 2,4,5-trichlorfenoxyoctové, zkráceně 2,4,5-T. Agent Orange byl americký vojenský přípravek složený přibližně ze stejných dílů 2,4,5-T a 2,4-D. Přesné tedy je říci, že Spolana vyráběla jednu z jeho dvou hlavních složek - nikoli finální směs v oranžově označených sudech.
Toto rozlišení není slovíčkaření. Sama Spolana v reakci zveřejněné roku 1998 potvrdila, že americká armáda při přípravě Agent Orange použila také 2,4,5-T vyrobené ve Spolaně. Zároveň uvedla, že dodávka proběhla prostřednictvím československého podniku zahraničního obchodu a sítě překupníků bez vědomí výrobního závodu. Z dostupných veřejných pramenů proto nelze poctivě tvrdit, že vedení Spolany znalo konečného vojenského odběratele.
Valuty byly důležitější než ideologie
Zahraniční obchod socialistického Československa byl státním monopolem. Výrobní podnik nemohl běžně prodávat do kapitalistické ciziny přímo; obchod šel přes podniky zahraničního obchodu a někdy přes další západoevropské firmy. Tak se původ zboží i jeho konečná cesta zneprůhledňovaly.
Právě v tomto systému se odehrál jeden z nejcyničtějších paradoxů studené války. Československá propaganda odsuzovala americkou válku ve Vietnamu a mobilizovala veřejnost k solidaritě s jeho obyvateli. Tentýž stát však inkasoval západní měnu za látku, která nakonec posloužila americkému válečnému programu. Zdroje se rozcházejí v tom, nakolik státní obchodní aparát znal konečného zákazníka. Samotný směr dodávky přes prostředníky k americkým základnám však uvádějí odborné práce, ekologické organizace, Česká televize i pozdější vyjádření Spolany.
V džungli se z herbicidu stala válečná zbraň
Americká armáda používala Agent Orange v letech 1962 až 1971 během operace Ranch Hand. Smyslem bylo zbavit stromy listí, odkrýt úkryty a zásobovací trasy Vietkongu a ničit plodiny. Studie publikovaná v časopise Nature po rekonstrukci vojenských záznamů odhadla, že celkový objem herbicidů použitých ve Vietnamu byl o více než sedm milionů litrů vyšší než dřívější odhady. Postřiky nezasáhly jen vegetaci, ale také vesnice, půdu, vodu, civilní obyvatelstvo a samotné americké vojáky.
Rozhodující hrozbou nebyla jen herbicidní účinná látka. Při výrobě 2,4,5-T vznikal jako nežádoucí vedlejší produkt 2,3,7,8-TCDD - mimořádně toxický dioxin. Světová zdravotnická organizace uvádí, že vysoká krátkodobá expozice může vyvolat chlorakné a změny funkce jater; dlouhodobá expozice souvisí s poruchami imunitního, nervového, hormonálního a reprodukčního systému. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny řadí TCDD mezi látky karcinogenní pro člověka.
První oběti byly přímo ve Spolaně
Dioxin kontaminoval výrobek i samotné pracoviště. Odborná studie týmu profesorky Daniely Pelclové popisuje osmdesát pracovníků, kterým byla uznána nemoc z povolání; všichni trpěli chlorakné a část z nich také porfyrií. Skupinu označuje za jednu z nejvíce exponovaných pracovních populací na světě. U části sledovaných mužů byly desítky let po expozici zjištěny přetrvávající zdravotní změny a porucha funkce cévní výstelky.
Výroba byla roku 1968 zastavena. Kontaminované objekty však zůstaly po desetiletí uzavřené a jedovaté dědictví přežilo režim, který je vytvořil. Po roce 1989 se problém postupně dostal na veřejnost. Greenpeace zveřejnilo údaje o extrémní kontaminaci budov, ovzduší, půdy a podzemních vod. Povodeň v roce 2002 pak ukázala, že průmyslová minulost není uzavřená kapitola: voda zaplavila i areál Spolany a znovu otevřela otázku šíření starých ekologických zátěží.
Co je doloženo - a co zůstává nejasné
Doloženo: Spolana vyráběla v letech 1965-1968 2,4,5-T; při výrobě vznikal TCDD; onemocněly desítky pracovníků; část produkce se přes zahraniční obchodní řetězec dostala k americké armádě a byla použita při přípravě Agent Orange.
Nedoloženo veřejnými prameny: že vedení Spolany vědělo o konečném vojenském použití; že celý objem neratovické produkce skončil ve Vietnamu; přesný podíl československé složky na celkovém množství Agent Orange.
Zavádějící zkratka: tvrdit, že se ve Spolaně vyráběl hotový Agent Orange. Správně šlo o jednu jeho složku, navíc silně kontaminovanou dioxinem.
Proč tento příběh patří na Pohřeb.cz
Agent Orange není jen vojenská nebo ekologická historie. Je to příběh smrti, dlouhodobého umírání a odpovědnosti, která se rozplynula mezi státem, výrobcem, obchodními prostředníky a armádním odběratelem. Ukazuje také, jak snadno se lidské oběti ztratí za technickými názvy, obchodním tajemstvím a ideologickou propagandou.
Pohřebnictví se setkává s následky rozhodnutí, jejichž původ bývá od smrti vzdálen o celé desítky let. U dioxinů je tato prodleva téměř doslovná: přetrvávají v prostředí, ukládají se v tukových tkáních a zdravotní důsledky se mohou projevit po dlouhé době. Paměť zemřelých proto vyžaduje víc než silný titulek. Vyžaduje přesně pojmenovat, kdo co vyrobil, kdo s tím obchodoval, kdo látku použil a co je skutečně prokázáno.
Závěr: obchod, který popřel vlastní propagandu
Československá stopa Agent Orange je dobře doložená, ale musí se popisovat přesně. Nešlo o tajnou výrobu hotové americké zbraně v Neratovicích. Šlo o státem kontrolovaný export nebezpečného herbicidu za západní valuty, jeho neprůhlednou cestu přes prostředníky a následné použití ve válečné směsi. Komunistický režim tak nepřímo vydělával na produktu, který pomáhal ničit zemi, s níž se veřejně solidarizoval.
Nejtvrdší účet neplatily ideologie ani obchodní podniky. Platili jej vietnamští civilisté, vojáci na obou stranách a dělníci ve Spolaně, kteří často netušili, s čím pracují. Právě jejich osudy dávají tomuto příběhu skutečný význam.
Prameny a ověření
Redakční poznámka: Článek používá formulaci „tajný obchod“ ve smyslu tehdejšího neprůhledného státního zahraničního obchodu a utajování zdravotních a ekologických následků. Neznamená tím, že byl nalezen veřejný archivní příkaz vedení KSČ vědomě dodat surovinu americké armádě.
