Truchlení se tedy nedá příliš uniknout, ale jiný čas na vyrovnání se smrtí bude potřebovat pozůstalý při úmrtí někoho velmi blízkého a jiný při úmrtí třeba známého, souseda a nebo i vzdáleného příbuzného. Zármutek a truchlení je nicméně proces, který má své fáze. Sama odborná literatura se v počtu těchto fází ovšem rozchází. Někdy uvádí tři, jindy pak až pět fází, kterými musí truchlící projít, než dojde k vyrovnání se ze ztráty svého blízkého. Každý člověk se však stejně s truchlením a zármutkem vyrovnává jiným způsobem a jinak dlouhou dobu.
„Oficiální“ doba truchlení
Na otázku, jak dlouho by se měl u nás držet smutek po zemřelém, se proto obtížně odpovídá. V České republice se jako projev smutku, který má signalizovat okolí, že dotyčný člověk prochází zármutkem, kdysi ustálilo nošení černého oděvu a to po dobu jednoho roku, později se toto období zkrátilo jen na šest týdnů. Dnes ale oficiálně není nikde ve společenských pravidlech stanoveno, jak dlouho se má nosit smuteční oděv. Záleží proto především na místních zvyklostech. Ve městě bývá tato doba vnímána jinak než na venkově, kde se lidé navzájem více znají a častěji dodržují tradiční zvyky obvyklé v dané lokalitě. Co se týče nošení smutku a projevu zármutku vůči okolí (tj.nezúčastňování se oslav, zábav atd.) za dostatečnou dobu lze v Česku považovat zhruba čtyři až šest týdnů. Odpovídá to také době ve které, jak říkají psychologové, se pozůstalý vyrovnává se ztrátou svého blízkého. Rozhodně se ale nedoporučuje, aby pozůstalí podlehli společenskému tlaku, že se mají se ztrátou blízké osoby vyrovnat rychle. Každý potřebuje svůj čas a truchlení urychlit nejenže nelze, ale může to mít u citlivých jedinců dokonce prokazatelné psychosomatické následky. Jak uvádí profesorka Helena Haškovcová ve své knize Thanatologie: "Normální proces zármutku zakončený nalezením nové identity trvá zpravidla jeden rok, ve kterém lze odlišit výrazné fáze. Šest až osm týdnů má pozůstalý právo na otevřený žal. Po dvou měsících by měl být pozůstalý schopen dostát všem svým pracovním povinnostem a zvládat tradiční roli v rodině. Proces zármutku však pokračuje a většinou po roce je pozůstalý schopen ztrátu vidět jinýma očima.“
Kupříkladu podle romských tradic doba truchlení za mrtvým nesmí trvat déle než 12 měsíců, pouze do doby, než duše nadobro odejde do zásvětí (viz článek od Małgorzata Krakowiak). Stejně tak třeba kdysi upravoval Korán dobu truchlení vdov -původně byla rok a později se zkrátila na čtyři měsíce a deset dní.
Více se můžete dozvědět v knize Zármutek a pomoc pozůstalým od Mgr. Naděždy Kubíčkové- Špaténkové nebo v knize Heleny Haškovcové „Thanatologie“.