Nárok na pohřebné měla osoba dle §47 zákona č. 117/1995 Sb., která vypravila pohřeb osobě, jež měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR, nebo byl-li pohřeb vypraven v ČR. Tak tomu bylo i dříve. Nyní ale zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů praví, že se musí jednat o pohřeb, který byl vypraven rodiči nezaopatřeného dítěte nebo nezaopatřenému dítěti, tj. v případech, kdy náklady na tuto nečekávanou událost významně jednorázově zatíží rozpočty rodin pečujících o nezaopatřené děti. Nárok na pohřebné vzniká dnem pohřbení, přičemž nezáleží na tom, kdy byly náklady na pohřeb (poznámka: příslušné pohřební službě, v regionu Praha pak pohřební služba Praha) uhrazeny. Pokud by vypravila pohřeb právnická osoba, pohřebné jí nenáleží.
Výše pohřebného nyní činí 5000 Kč. Vyplácí se jednorázově a je příspěvkem na náklady spojené s vypravením pohřbu. Je tak zrušena i valorizační podmínka v zákoně o státní sociální podpoře.
Pokud fyzická osoba vypraví současně více pohřbů nebo pohřeb společný, náleží jí pohřebné za pohřbení každé z osob. Jestliže splňuje podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka pouze jedné z nich, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první.
Vláda: Musíme šetřit!
Proč? Prostá je i odpověď vlády, která tuto změnu v reformním balíčku navrhla a prosadila. Změna je součástí snahy zbrzdit trend dalšího zhoršování stavu veřejných financí. Celková výše mandatorních (těch, které ze zákona musí stát vydat) výdajů je u nás neúměrná možnostem ekonomiky a významně ohrožuje bilanci veřejných rozpočtů. Vláda slibuje, že úprava bude kompenzována vyššími čistými příjmy prostřednictvím snížení celkového daňového zatížení.
Ve srovnání s jinými zeměmi jsme na tom tak spíše podprůměrně: V některých zemích Evropské unie je pohřebné dáno pevnou částkou, v některých je odvozena od mzdy zemřelého nebo průměrné mzdy v dané zemi nebo se obdobná dávka vůbec nevyplácí (například v Německu). Na Slovensku dosahovala dosud výše pohřebného v přepočtu 1 700,– Kč. V Rakousku se vyplácí maximálně 12 208 korun, výše dávky se odvíjí podle sociální situace rodiny.
Ovlivní rozhodnutí pohřby?
Podle Jindřicha Filipa, spolumajitele společnosti Charon z Týniště nad Orlicí, zrušení pohřebného chování lidí při objednávání pohřbů zřejmě nijak radikálně neovlivní. „Kdo chce zemřelým udělat důstojné rozloučení, udělá je i bez státního příspěvku,“ míní Filip. Na skutečné hodnocení dopadů zrušení pohřebného je ale podle něj brzy. „Vše se projeví až během několika měsíců,“ řekl. Nejlevnější, takzvaný sociální pohřeb pro obec u jeho firmy stojí XXX korun, průměrný běžný pohřeb začíná přibližně na XXX korunách.
Také ředitel pohřební služby v Ostravě Concordia Josef Hájek, který je zároveň tajemníkem Sdružení pohřebnictví ČR, nečeká, že zrušení pohřebného ve výši 5000 korun povede k tomu, že lidé nebudou chtít pohřbívat své zesnulé příbuzné. „Pokud by se lidé přestali starat o nebožtíky a chtěli je nechat pohřbít na náklady obce, tak ta to bude po nich vymáhat. Nemyslím, že zrušení pohřebného bude mít nad etikou nějakou převahu, věřím, že lidé se budou dále loučit se svými příbuznými důstojně,“ uvedl.
Zrušení pohřebného ale podle předsedy Sdružení pohřebnictví ČR a ředitel Pohřebního ústavu hlavního města Prahy Julia Mlčocha může snížit ochotu lidí investovat do obřadu. Tuzemské pohřební služby se přitom delší dobu potýkají s tím, že Češi na rozloučení se zesnulými šetří. Lidé často pořídí všechny základní doplňky, třeba parte, hudbu i květiny, drží se ale spodní cenové hranice. Často se prý také konají pohřby bez obřadu, které jsou zhruba za poloviční cenu.